V německém, duryňském Themaru už jsme jednou hráli - na podzim 2014. Historické městečko ležící v malebné krajině vzdálené přibližně 500 kilometrů od naší domoviny, Třehusk tehdy přijalo velmi srdečně. Naše vystoupení bylo součástí programu městských oslav a i když v organizaci panoval mírný chaos a časový skluz, byla to veskrze milá, pohodová akce. Zřejmě se líbilo nejen nám v Themaru, ale také my Themarským – letos si nás totiž na stejnou akci pozvali znovu. V neděli 4. 9. 2016 jsme směr Rozvadov vyjeli velmi časně ráno a velmi nalehko oblečení. Namlsaly nás tropy, které u nás na přelomu srpna a září panovaly. U nás ano, v Themaru ne. Teplota během zhruba pětihodinové cesty spadla o dobrých 15 stupňů a co hůř, když jsme vylézali z auta, dalo se do deště. První účinkující soubor se před kapkami ukrýval do průchodu domu, diváků jeho vystoupení v pláštěnkách a pod deštníky poslouchalo dvacet, možná dvacet pět. My bychom si do průchodu nevešli, takže nám pořadatelé operativně přinesli zastřešení. Nebylo nakonec potřeba – těsně před naším nástupem na scénu déšť ustal. Divácká obec se podstatně rozrostla a každou z našich písniček odměňovala pořádným potleskem. Došlo i na pochodující svaté se sólem trumpetisty Saši Skutila a samozřejmě nemohl chybět ani mezi Němci velmi oblíbený Vejvodův megahit Škoda lásky (in deutsch čti Rosamunde…). Několik posluchačů nám přišlo poděkovat, takže se nakonec – jak s oblibou za podobných okolností prohlašuje basista Miloš Chroust – vše v dobré zvrátilo. Zahráli jsme pak ještě jednou na hlavním náměstí a už se sunuli k autu, obloha už zase zešedla; s naším odjezdem se znovu začínalo dávat do deště. U Norimberka jsme pak projeli pořádnou průtrží mračen, ale to už nám bylo vcelku jedno – čtyři z pěti členů posádky auta spokojene spali…

Do Themaru se zase někdy rádi podíváme, stejně jako třeba do slovenských Košic. Tam jsme ještě nehráli, ale možná budeme. Zrovna doputovalo pozvání na akci, která by se tam měla konat v září 2017. Tak uvidíme…