Eva Vaculíková: Lidé v našem kraji jsou opravdu velkorysí!
Zadní Třebaň - Letošní laureátkou Ceny Našich novin, která je určena lidem nezištně pracujícím pro to, aby se v poberounském, resp. podbrdském kraji žilo lépe se stala dlouholetá ředitelka Farní charity Řevnice, obyvatelka Dobřichovic Eva Vaculíková. Ocenění si převzala 14. února na XXXVII. Poberounském masopustu v Zadní Třebani.
Evo, blahopřeju k ceně NN. Jak vám bylo, když jste po schodech stoupala na pódium pro ocenění - ještě pořád »nachlazeno«, nebo už alespoň trochu slavnostně? Ano, bylo to radostné, slavnostní a - překvapivé.
Nominovaná jste byla poněkolikáté. Tušila či věřila jste, že už to tentokrát vyjde? Upřímně jsem to netušila. Pro mne je velká pocta, že jsem se ocitla mezi tak vzácnými osobnostmi, které byly nominovány. Že cenu získám, na to jsem ani nepomyslela. Ocenění náleží všem dobrovolníkům Farní charity Řevnice, to na nich stojí celé naše charitní snažení.
Jak jste si předávání užila? A jak váš muž Janek - který vás do Zadní Třebaně doprovodil, jako správný moravský patriot, ve stylovém valašském kloboučku? Masopust je vlastně veselá taškařice, takže předávání se neslo v té radostné náladě plné masek, zpěvu a tance. Oba jsme si to s manželem užili.nVzali jsme s sebou i naše čtyřletá vnoučata, a taky kulila oči...
Pomáhá vám manžel s prací pro charitu, nebo se »jen« přijel podívat? Manžel má své vlastní dobrovolnické aktivity, ale pomáhá mi. Třeba jsme společně kontrolovali technický stav vysoušečů zdiva, které charita vlastní a půjčuje je při povodních. Hodně se o aktivity charity zajímá a předávání cen si rozhodně nechtěl nechat ujít.
Jak dlouho už v čele Farní charity Řevnice stojíte? a jak jste vlastně k tomuto »údělu« přišla? Charitu vedu dlouho, od jara 2009. Tehdy jsem přestala dělat dobrovolnou cvičitelku v Sokole Dobřichovice, protože jsem cítila, že už mě přešla ta správná tělocvičná »skotačivost«. Poohlížela jsem se po trochu klidnější dobrovolné aktivitě. A moje věřící kamarádky mi nabídly místo v charitě, dokonce v jejím čele.
Co všechno práce pro charitu obnáší? Mění se nějak v čase, přibývá lidí, kteří vaši pomoc potřebují? Moje starost je být stále v kontaktu s dobrovolníky, kteří bydlí v celém našem kraji, všímají si, kde je potřeba naší pomoci a navrhují, jakým způsobem se k tomu postavit. Pomáháme lidem, kteří se dostali do nouze, většinou je potkalo nějaké neštěstí - nemoc, úmrtí v rodinách, rozpad manželství, ztráta bydlení nebo jiné životní nehody. Podporujeme je finančně, často jim přispějeme na topivo, nedoplatky elektřiny, na zimní boty, na učební pomůcky i na vzdělávací aktivity jejich dětí. Nebo jim přivezeme potraviny z charitního skladu potravin, který dvakrát za rok naplníme při sbírkách potravin v obchodních domech. Vedle této materiální pomoci jim radíme, jak se z neblahé situace vymanit a třeba jak požádat o státní sociální pomoc. Lidí v nouzi je vždy víc, když přijde nějaká krize. Třeba při rostoucích cenách energie se hodně rodin propadne do dluhů. V našem kraji se lidé potýkají s vysokými náklady na bydlení. Letos jsme měli ve velkých mrazech dost starostí s lidmi bez domova. Samozřejmě se musíme postarat o to, abychom měli na podporu peníze. Proto každoročně pořádáme Tříkrálovou sbírku, ale dostáváme peníze také od soukromých dárců.
A co dobrovolníci, kteří jsou ochotni přiložit ruku k dílu? Je jich dost, přibývá jich, nebo spíš ubývá? Naše charita je čistě dobrovolnická, nemáme žádné zaměstnance. Máme opravdu hodně dobrovolníků, kteří bydlí na rozsáhlém území řevnické farnosti - nejen u Berounky - od Všenor až po Zadní Třebaň, ale i ve vískách Českého krasu, v Mořině a Mořince a také v podbrdských obcích, jako je Osov, Všeradice, Vižina apod. Mám radost z toho, že dobrovolníků je opravdu dost a jsou moc obětaví. Jsou pokladem naší charity. Spíše jich přibývá, ale samozřejmě přivítáme mezi sebou další.
Cenu jsme předávali před pár dny, ale za rok 2025. Jaký byl loňský rok pro řevnickou charitu? co všechno jste stihli? Rok 2025 začal vesele. Koledníci Tříkrálové sbírky koledovali v celém kraji a šířili radostnou zvěst vánočních svátků! Po celém kraji se zpívalo a konaly se různé akce. Řevnicemi projeli Tři králové na koních při Tříkrálovém průvodu, v řevnickém kostele byl Tříkrálový koncert. Vykoledované peníze nám po celý rok umožnily pomáhat, kde je potřeba. V dubnu a v listopadu jsme se připojili ke Sbírce potravin, kterou pořádá Potravinová banka. V letovském obchodním centru jsme odebírali potraviny a vozili je do našeho skladu. Celý rok jsme naslouchali lidem v nouzi a snažili se jim pomoci.
I letošní rok začal Tříkrálovou sbírkou. Její rekordní výnos vám určitě udělal radost. Nebo se pletu? Na co budou vybrané peníze použity? Ano, je to vždycky zázračné. My z té vykoledované sbírky dostaneme jen tři pětiny, zbývající část použije Arcidiecézní charita Praha pro své charitní projekty. Provozuje např. nemocnici v Ugandě a mnoho charitních domů pro lidi v nouzi. Peníze budou použity na pomoc lidem v nouzi, kteří bydlí v našem kraji.
Vypadá to, že jsou obyvatelé dolního Poberouní, resp. severního Podbrdska, přející, štědří. Je to tak, zaslouží si pochvalu? Nebo by to mohlo být lepší? Lidé v našem kraji jsou opravdu velkorysí. To se ukáže při tříkrálovém koledování, ale také vždy, když je potřeba pomoci jinde. Když byly v roce 2024 povodně v okolí Krnova, lidé nám přispěli a my jsme mohli Charitě Krnov poslat bezmála stopadesát tisíc korun na obnovu poškozených domovů.
Tříkrálová sbírka je za vámi, co dál letos chystá řevnická charita? Charitní činnost nelze přesně plánovat. Nevíme, kde bude potřeba pomáhat, ale jsme připraveni. Doufáme jen, že nás nepostihnou povodně nebo jiné pohromy. Plánujeme dvě sbírky potravin, pravděpodobně opět v Letech. Věříme, že nám při nich lidé přispějí jako vždycky, abychom naplnili sklad potravin. Materiální pomoc je pro rodiny v nouzi velkou vzpruhou, takže potraviny získáváme také z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). A koncem roku se tradičně soustředíme na přípravu Tříkrálové sbírky 2027.
Máte v souvislosti s vaší dobrovolnickou prací nějaké přání? co by vám jako ředitelce Farní charity Řevnice udělalo největší radost? Mně i všem charitním dobrovolníkům dělá největší radost, když některá rodina či jednotlivec využívající naši pomoc se po čase vymaní z nouze a přestane pomoc potřebovat. Často se stává, že nám tito lidé dál pomáhají, všímají si, kdo pomoc potřebuje a sami pomáhají. Přála bych si, aby se lidé v našem kraji nezměnili, aby byli stále tak velkorysí a chápající. A aby si Farní charita Řevnice zasloužila jejich důvěru, přízeň.
Jak naložíte s finanční prémií, která je součástí ceny NN? Prémii daruji naší charitě, jak jinak.
