V minulém článku jsem ohlašoval, že (cituji) Začíná »šňůra« svátečních vystoupení. Nevím, jak se to stalo, ale všechny ty adventní i vánoční hry jsou dávno, dávno za námi – aktuálně jsme na konci masopustu. Dlužím vám tedy alespoň stručnou rekapitulaci, co všechno jsme od konce listopadu 2025 stihli. Nebylo toho málo.
Poslední listopadovou sobotu loňského roku jsme zahajovali proslulé Vánoční trhy na pražském Václavském náměstí. Na Můstku, kde – jako každý rok – stálo slavnostně nazdobené pódium nebylo k hnutí, a to doslova. Projevilo se to dvojím zpùsobem: ten velmi příjemný byl, že jsme si užili svátečně srdečné atmosféry a spontánních reakcí natěšeného publika. Jeho česká část s námi celé dvě hodiny zpívala (a o přestávkách mile konverzovala), část zahraniční tleskala jako o život, podupávala si do rytmu, dokonce i na tanec došlo. Bohužel nás potkala také jedna nepříjemnost: při odjezdu jsme v té všeobecné tlačenici ve snaze vyhnout se všudypřítomnému davu vjeli na obrubník lemující jeden ze stromů a – prorazili přední kolo. Na odtahovou službu jsme čekali hodinu, během které – chtě nechtě – jsme byli nuceni popovídat si s úklidovou četou, jejímuž autu jsme bránili v cestě, i s policejní hlídkou, která měla pro naše »objektivní potíže« nakonec pochopení a po zevrubné rekognoskaci situace upustila od původního záměru nás pokutovat. Vzhledem k tomu, že do kabiny vozu odtahovky jsme se všichni nevešli, kytarista Pavel Brenner se obětoval a vyrazil na vlak. Naštěstí má basista Méďa Hovorka spoustu šikovných a ochotných kamarádù, takže ještě týž večer jsme měli kolo vyměněné. To »naštěstí« myslím smrtelně vážně – hned druhý den, první adventní neděli, nás čekala tři vystoupení a namouduši nevím, jak bychom si bez funkčního »kapelního« auta poradili. Takto jsme mohli bez problémů potěšit (doufám) početné publikem v Krásném Dvoře, Karlštejně a nakonec i v Černošicích.
Na »Václavák« jsme se o svátcích ještě jednou vrátili, na Štěpána jsme vyhrávali i na nedalekém Staromáku, kde s námi vystupovali hned dva »benjamínci» - šestnáctiletý basista Tom Petr a třináctiletý valchista Pepa Frýdl. Kolena se na tak slavném místě nerozklepala ani jednomu, takže vše dopadlo ke všeobecné spokojenosti. Před koncem roku jsme hráli ještě třeba v Berouně, Dobříši, pražských Bohnicích, Čakovicích i Zbraslavi, v Písku, Táboře, Tochovicích... V prosinci jsme stihli celkem osmnáct vystoupení – včetně už šestatřicátého štědrovečerního vytrubování v domovské Zadní Třebani a oslavy Silvestra v Klubu Riko na území Prahy 8.
Od začátku ledna 2026 pak jedeme v masopustním »módu«. Zatím jsme stihli doprovodit průvody maškar v Letech, Karlštejně, Ústí nad Labem, Tmani, Svinařích, Srbsku, Hlásné Třebani, Slivenci i Holyni. Byť už období masopustu v úterý 17. 2. pro letošek skončí, nás ještě do konce března čeká jedenáct fašaňků. Zvu vás samozřejmě na všechny, na ten nejvyhlášenější, Poberounský, který – už posedmatřicáté - bude v sobotu 14. 2. 2026 hostit Zadní Třebaň, obzvláště. Od roku 1990 jsme na této velkolepé akce nechyběli ani jednou a nebudeme chybět ani tentokrát. Poslechnout si nás můžete od 9.45 na návsi, od 12.30 celé odpoledne v průvodu i od 19.30 na sousedském posezení v místním Společenském domě. A samozřejmě se bez nás neobejde ani dětský karneval, který se, taktéž v zadnotřebaňském »kulturáku«, bude konat v neděli 15. 2. od 14 hodin. Podrobný program najdete na masopust.nasenoviny.net.
Těšíme se na vás!
