Léto 2021, to »opravdové«, se přehouplo do léta babího, což – jako každý rok – znamená, že nevíme, co a kam dřív. Na sklonku srpna jsme stihli potěšit seniory v Berouně i Hostomicích – Zátoře a poslední prázdninovou sobotu jsme si, trochu zacestovali. Nejprve jsme asistovali v jihočeských Němčicích u z loňska odložených (kvůli covidu, samozřejmě) oslav 800. výročí založení této malebné obce nedaleko Netolic. Jezdili jsme sem svého času jako domů, hráli tu mockrát, a jako doma jsme se tu cítili i tentokrát. Však nám to také mnozí místní dávali patřičně najevo a my jsme se to na oplátku zase patřičně snažili dávat najevo jim. Bylo to moc fajn hraní, srdečné, obří stan vztyčený na návsi praskal ve švech, zpívalo se i tančilo, »vykoledovali« jsme si rundu piv i panáků a ví pámbu, že se nám odtud nechtělo ani trochu. Však bychom se také rádi zdrželi na vystoupení kamarádů z pravé »blaťácké« dechovky Šumavanka, jejíž ozvučovací aparaturu jsme si k našemu vystoupení vypůjčili, jenže… Jenže to nešlo, končili jsme ve čtyři odpoledne a od šesti už zase měli vyhrávat v Chodouni u Zdic, bratru 120-130 kilometrů odtud. Tudíž nezbývalo, než pěkně svižně kopnout do vrtule a mazat neméně svižně zpátky do středních Čech. Stihli jsme to, navzdory poměrně hustému provotu a objížďce mezi Hostomicemi a Lochovicemi, s patnáctiminutovou rezervou, takže v určený čas už jsme zase hezky spořádaně stáli na pódiu a mohli natěšenému početnému publiku při oslavách tentokrát 750 let obce (mimochodem rodiště a bydliště jednoho z králů české dechovky Josefa Poncara) představit náš typický staropražský repertoár. Trumpeťáka Sašu Skutila skolila v ty dny zákeřná viróza, zpěvačka a kytaristka a zpěvačka Pavla Nováčková si do Němčic odskočila z šumavské dovolené (a do Chodouně už s námi nejela), takže jsme to museli »uhrát« v pěti a v řádně omlazené sestavě. Už stabilního »nového« basistu Třehusku, osmnáctiletého Méďu Hovorku doplnil při obou vystoupeních patnáctiletý Milda Frýdl junior, který se s trumpetou i v pěveckých partech činil, co mu síly stačily. Zvládli jsme to, soudě dle reakcí obecenstva i pořadatelů, ve snandardní kvalitě, takže – jak s oblibou říkává náš teď už v. v. basista Miloš Chroust – se vše v dobré zvrátilo. Večer toho měli zvláště někteří z nás plné zuby, ale: konec dobrý, všecko dobré…
Týden nato, 5. 9. 2021, jsme se už asi podesáté vypravili do Litomyšle na akci z nejoblíbenějších, totiž sousedskou husičku, pořádanou jako součást místních Gastroslavností. Vydařilo se vše – počasí, husička i naše vystoupení, takže jsme se domů vraceli spokojení i pořádně našťouchnutí. A s pozváním k téže akci na rok 2022 k tomu.
Je září, což každoročně znamená maraton vystoupení - a nejen o víkendech. Už jsme stihli obecní oslavy ve Vižině, Kulinářských jarmark v Lánech, Hrnčířské trhy v Berouně, posezení se seniory v Rožďalovicích, Zahradní slavnost v Ořechu, dožínky v Korně zpestřené, jako každý rok, na rožni pečeným selátkem… Ještě nás poslední zářijový víkend čeká posvícení v Třeboradicích i Svatováclavská pouť na pražském Proseku. A v říjnu si také moc neodpočineme.  Však jukněte vedle, do sloupečku KDE HRAJEME - máte to tam všecko hezky černé na béžovém. Nashle, někde…