Masopust jsme uctili, covidu navzdory...
Masopust ve Svinařích - zrušen. Masopusty v Letech, Litni, Srbsku, Hlásné Třebani, Všeradicích… zrušeny. Masopust v Zadní Třebani - konal se v sobotu 13. února 2021, za nádherného počasí a ve skvělé atmosféře.
Ano, čtete správně: XXXII. Poberounský masopust se v Zadní Třebani opravdu uskutečnil. Covid necovid, resp. covidu navzdory, pod ná-zvem Co-masopust-21. S takovou parádou, jako v jiných letech, to samozřejmě nešlo. Desítky stánkařů z celé republiky se tentokrát o co nejlepší místo na návsi nehandrkovaly, jarmark se za současné epidemiologické situace konat nemohl. Ani oblíbená zabíjačka před bývalou hospodou U Kapličky ne. O půjčení valníku jsme pana Plachého prosit nemuseli - na kulturní program pro stovky natěšených diváků, který se na voze obvykle odehrává, nebylo ani pomyšlení. O vystoupení tanečníků z Klíčku a Proměn byl letošní masopust logicky ochuzen, stejně jako o kejklíře Petra Theimra, děti z místní školy či řevnické divadelníky. O muzikanty z Notiček a Třehusku ale ne, o zpěváky z Třebasboru a děti ze školky taky ne. Jak je to možné? Vlastně docela »jednoduše«: Pavla Nováčková s Honzou Martínkem dali dohromady pětadvacetiminutový komponovaný program, který od půl jedné odpoledne odvysílal zadnotřebaňský obecní rozhlas. Účinkovali všichni výše jmenovaní - písničky Notiček s Třehuskem zazněly z jejich cédéček, Třebasbor zalovil v archivu a vytáhl z něj starší nahrávky, školkové děti se svými učitelkami natočily masopustní říkanky i zpívánky extra. K tomu ze své »jeskyně« promluvil Obr, v civilu místopředseda Senátu, věrný souputník a podporovatel mnoha poberounských kulturních akcí Jiří Oberfalzer a vše, jako vždy, korunovalo symbolické pochovávání Masopusta: Rozlučme se s tímto tělem, dejme mu jednu šindelem… Pokud jste vydařené masopustní vysílání neslyšeli a slyšet byste chtěli, pak ho najdete na této adrese: http://www.nasenoviny.net/au-dio/mspzt2021_audio_sm.mp3.
Když ampliony utichly, požádali jsme pokorně (a z patřičné vzdálenosti) rychtářku Zadní Třebaně Markétu Simanovou o právo masopust pořádat a obejít s medvědem ves - tak, jak se na správný fašaňk sluší. Jak to dopadne, sledovali zpovzdálí třeba již zmiňovaný pan senátor, starostka Letů či malá delegace z podbrdské obce Vižina. A dopadlo to? Dobře. Výborně! Rychtářka, maskovaná ve svém oblíbeném převleku kočky, právo obřadně udělila. Navíc, aby svým slovům dodala patřičnou váhu, pozvala miniaturní družinu maškar k úvodnímu přípitku slivovicí. Na dvůr obecního úřadu - abychom učinili zadost aktuálně platným nařízením a nekonzumovali alkohol na veřejnosti. Informace pro ty, co mají rádi pořádek: »panáka« jsme vypili způsobně, po jednom, ťukali jsme si jen symbolicky…
Podobně jsme to pak dělali všude tam, kde na nás obyvatelé obce čekali. A považte: nachystaní na nás byli u rovných pětadvaceti (!) domů. Povětšinou s kořalkou, koblížky, plackami, někde dokonce i s pečeným masem, nádivkou či horkou polévkou. Vsí jsme obcházeli spořádaně, po dvojicích, s dvoumetrovými rozestupy a v tomto »pochodovém pořádku«: medvěd + medvědář, Masopust + policajt, dva trumpetisté Třehusku, kytaristka + basista, harmonikář… Plus, s dalším odstupem, pár přihlížejících, které jsme ani nezvali, ani neodháněli. Nezpívali jsme, neb se to veřejně taky nesmí, jen hráli. Kde nás nečekali, nezastavovali jsme, takže se v několika případech stalo, že pán či paní domu volali či dokonce běželi za námi a my se s medvědem vraceli zpět k příslušnému »vynechanému« stavení, k přípitku či pohoštění. A aby toho nebylo málo: po masopustním víkendu jsme se dozvěděli, že nás s dobrotami čekali i leckde jinde, leč muziku neslyšeli a drnčení domovního zvonku se tentokrát od nás nedočkali. Velkou radost nám udělali Hejlkovi ze Sádku, u nichž se každoročně odehrávají nefalšované lukulské, vlastně masopustní hody. V den D nemohli být doma, tak maškarám i muzikantům Třehusku chleby se skvělým sádlem a škvarkami naservírovali o týden později. Tak snad nám bude odpuštěno, že jsme si tou dobrotou břicha nacpali už v půstu…
Obchůzka trvala bezmála šest hodin a ti, kteří se jí zúčastnili, si ji užili náramně. Nejen díky krásnému, slunečnému počasí, jež přenáramně dotvořilo sněhem »vymalovanou« scenérii, ale hlavně díky milé, srdečné atmosféře, která ji provázela. Covid ne-covid, covidu navzdory. Díky vám, Vám, Třebaňáci!
P. S.: I letos se medvědovi na krku houpala kasička, i letos se mincemi a bankovkami zaplnila po okraj. Každý, kdo přispěl, dostal na oplátku lístky do masopustní tomboly. Udali jsme plný počet, tj. 152 lupenů; všechny vyhrávaly, leč ne všichni si ceny na adrese Z. Třebaň, Třebaňská 96 vyzvedli. Čas máte do 27. 2…
