Dnes je sobota 20.7.2019 - Svátek má Ilja, zí­tra Vítězslav.

Květen byl hektický, hráli jsme čtrnáctkát!

Třehusk na kolonádě v Poděbradech. (Autor: ARCHIV, 8.6.2019)

Květnem 2019 jsem prosvištěli rychlostí přímo kosmickou. Zvládli jsme tento měsíc čtrnáct vystoupení, přičemž »nejvýživnější« byla sobota 25. 5. 2019, kdy jsme stihli zahrát postupně na třech akcích. Vzhledem k tomu, že se nekonaly zrovna blízko u sebe, byl to dost velký logistický oříšek. Rozlouskli jsme ho, myslím, celkem se ctí. Leč – postupně.

Třikrát jsme hráli i první květnovou sobotu, 4. 5. 2019. V tomto případě vystoupení krásně navazovala, první dvě se konala v Berouně a třetí v cca 10 kilometrů vzdálených Vinařicích, takže to byla – co se dopravy – týče, celkem brnkačka. Horší to bylo s počasím! Dopoledne na berounském Koláče festu a Hrnčířských trzích ještě svítilo sluníčko. Sotva jsme však po poledni vyrazili na vinařických Staročeských májích průvodem vsí, začalo pršet. Přeháňka netrvala dlouho, stejně jako další dvě tři. Zruba po dvou hodinách chození se ale obloha s definitivní platností zatáhla, doslova zčernala, a pak už jen lilo a lilo. Vinařičtí se nedali odradit, poctivě si to štrádovali od domu k domu, všude se tančilo, všude se ochutnávalo, co dobrého hospodyně připravily a hospodáři nalili. Hráli jsme pod deštníky, tam, kde to šlo, se schovávali pod střechy či pergoly. Byl to očistec, ovšem – vydrželi jsme spolu s májovníky a hasiči až do konce. Zpět na náves jsme dorazili dočista mokří a zmrzlí, jako… však víte. Bodejť taky, ne: rtuť teploměrů atakovala závratných pět šest stupňů Celsia!

Mokli jsme i o týden později – 11. 5. 2019 - na májích ve Svinařích, příliš se neohřáli den nato v Mokropsech, ani v úterý 14. 5. 2019 v Praze na Kampě, na Svatojánských slavnostech Navalis. Až třetí květnová sobota byla konečně slunečná, takže jsme si »dvoják« - Slavnosti stepí pod vrcholem kopce Raná v Českém středohoří i Staročeské máje v Zadní Třebani – jaksepatří užili. A o den později, na tradiční Sousedské husičce v Litomyšli, se dokonce opálili!

V úvodu zmiňovanou šichtu poslední květnovou sobotu jsme začínali brzy ráno v parním vlaku směřujícím z Nymburka do Posázaví. Vlastně ne. Z našeho domovského kraje jsme jeli nejdříve do Kutné Hory, kde jsme nechali jedno auto a všichni se tím druhým - s aparaturou - přesunuli na nymburské hlavní nádraží. Odtud  jsme Postřižinským expresem přes Poděbrady, Kolín a Čáslav putovali do Zruče nad Sázavou. Při zpáteční cestě jsme v Kutné Hoře vyskákali z vlaku, autem číslo jedna se zrychleně přesunuli do Nymburka k autu číslo dvě a uháněli do Letů k dalšímu vystoupení. Jinak se to stihnout prostě nedalo! Ve čtvrt na pět jsme byli v Kutné Hoře, za tři minuty šest už stáli na pódiu před letovskou radnicí. A od čtvrt na osm vyhrávali májovníkům ve Všeradicích. I tohle Třehusk dokáže…

Po čtrnácti dnech, 8. 6. 2019, jsme se do Poděbrad vrátili. Tentokrát ovšem v klídku a pohodě. Jinak, uznáte sami, to na kolonádě ani nejde. Na akci Poděbrady mezi světovými válkami jsme tu strávili skoro celý den a podle reakcí publika jsme udělali radost spoustě lidí. Dokonce i přídavek v podobě lidovky Šumař Bárta (kterou v »běžném« repertoáru nemáme, ale známe ji) si na nás diváci »vynutili«. Moc práce, přiznávám, jim to nedalo. To víte: co bychom za stovku neudělali…

Zkraje července nás čeká cesta za krajany do chorvatských Dolan a Daruvaru, na kterou se moc těšíme. A na vás taky, jasně, tak zase někdy někde…

 

20.6.2019   Miloslav FRÝDL   

 
 

PARTNEŘI A SPOLUPRACOVNÍCI

TOPlist