Seriál vyhrávání na Staročeských májích je pro rok 2017 zdárně za námi – užili jsme si ho jaksepatří. Nejvíc jsme se zapotili hned první květnovou sobotu (viz článek Třehusk má novou posilu…), ale moc jsme si nedpočinuli ani žádný z následujících víkendů pátého měsíce.
V sobotu 13. 5. 2017 jsme si nejprve udělali »výlet« do Ústí nad Labem, kde se nám dostalo té cti zahajovat místní pivní jarmark. Ledva jsme po hodině na hned od dopoledne solidně zaplněném Kostelním náměstí dohráli, už jsme sedali do auta a mířili do Vinařic, kde se místní nemohli dočkat svých Staročeských májů. Mezi Prahou a Berounem jsme projeli pořádnou průtrží mračen (což ovšem nikdo z kolegů v autě nazeregistroval – všichni spali, jako když je do vody hodí…), ale když jsme »přistáli« ve Vinařicích, náves už se vyhřívala v paprscích sluníčka. Chodili jsme poctivě dům od domu celé odpoledne, vyhrávali a užívali si pohostinnosti zdejších paňmaminek a pantátů. Kořalka tekla proudem, koláče, chleby s řízky i jiné dobroty se v pusách jen rozsýpaly… Prostě - na Vinařice nedáme dopustit a dobře víme proč!
Den nato, v neděli 14. 5. 2017, jsme vyhrávali na Adriatickém odpoledni, které se jako součást svatojanských barokních slavností Navalis konalo na pražské Malé Straně. No, vyhrávali… Byli jsme sice na místě s půhodinovým předstihem, krátce po jedenácté, leč chorvatská rocková kapela, která měla celý program vpodvečer uzavírat, jaksi zapomněla, že není ten den na Kampě sama, a »lehce« (eufemisticky řečeno) přetáhla svoji zvukovou zkoušku. V necelé čtvrthodině, které nám v důsledku toho k naší produkci z původních pětatřiceti minut zbyla, jsme stihli s odřenými zády pět šest písniček a pokračovali podle plánu na Staročeské máje do Mokropes. Mokro tady letos opravdu bylo – ani ty psy by nikdo neměl do podobné sloty srdce vyhánět. Začínali jsme za hustého deště a před takřka prázdným Masopusním náměstím, leč… Když jsme po přibližně čtyřiceti minutách na pódiu končili a přesouvali se k seřadišti tradičního průvodu, po lijáku už nebylo památky a náměstí bylo plné. To jsme kouzelníci, co…!
V sobotu 20. 5. 2017 jsme vystupovali na májích ve Všeradicích a Zadní Třebani, v neděli 21. 5. 2017 jsme si to štrádovali na naši oblíbenou Sousedskou husičku, kterou tradičně vrcholí Gastroslavnosti M. D. Rettigové v Litomyšli. Porcí dozlatova vypečené a knedlíky i zelím obojího druhu bohatě obložené husy zde sousedům zblízka i z dáli letos úderem poledne vydali 605 (ano, čtete dobře: šet set pět porcí husy!) + samozřejmě pět porcí muzikantům Třehusku. Do rozlehlého stanu si nás přišel poslechnout také dlouholetý první trumpetista slavné jihočeské dechovky Babouci a skvělý zpěvák i znalec lidových písniček Honza David. Moc rádi jsme ho viděli a moc dobře jsme si spolu po čase zase popovídali. Z Litomyšle se nám nikdy nechce domů, tak jsme upřímně rádi, že jsme hned zatepla dostali pozvání na příští rok a máme se tudíž na co těšit.
Těšíme se i na další oblíbenou štaci, do německého Goslaru. Vyhrávali jsme tu od roku 2003, kdy sem vedla úplně první zahraniční cesta Třehusku, už mockrát, při různých příležitostech, a pokaždé to stálo zato. Loni jsme bohužel museli pozvání odmítnout (hráli jsme jinde), tak jsme rádi, že na nás »naši Goslarští« nezanevřeli. Vyrážíme 17. 6. 2017 – hned poté, co v Podbrdech dohrajeme na oslavách Všeradovy země.
Taky nás čeká výprava do Polska, ale o té zase až příště…
