Hlavní obrázek

Dnes je neděle 27.5.2018 - Svátek má Valdemar, zí­tra Vilém.

Pracuji s koňmi, ale pomáhají i kozy

NA KONI. Ida Kubrichtová v sedle. Ida Kubrichtová se věnuje hiporehabilitaci. (Autor: ARCHIV, 9.12.2016)
ŘEVNIČANKA IDA KUBRICHTOVÁ JE AKREDITOVANOU INSTRUKTORKOU AKTIVIT S VYUŽITÍM KONÍ

Řevnice - Jsou mezi námi jedinci, kteří jsou tak trochu jiní, nějakým způsobem vyčnívají z davu a poznáte to většinou na »první signální«. Ida KUBRICHTOVÁ, která žije a působí v Řevnicích, studovala veterinární lékařství, ale v polovině studií přestoupila na obor Zoorehabilitace a asistenční služby se zvířaty, který absolvala v roce 2013. během studií pracovala jako osobní asistentka postižených dětí, po studiích jako pracovní terapeutka v chráněné kavárně. V roce 2014 absolvovala akreditační kurz České hiporehabilitační společnosti a je akreditovanou instruktorkou aktivit s využitím koní. také provozovala lesní školku v Praze.

Ty jsi před časem vymyslela a založila neziskovou organizaci Jupiter. Kdy se zrodila ta myšlenka a co tě k ní přivedlo? Myšlenka se zrodila již před lety, kdy jsem si koupila svého prvního koně a začala ho připravovat pro hiporehabilitaci. Kupovala jsem mladého, neobsedlého koně, tak mi příprava zabrala pár let. Mezitím se nabalila i další zvířátka a začali jsme naše služby nabízet veřejnosti. Postupem času jsem zjistila, že spolu s prací na plný úvazek už všechno nezvládám, takže jsem se rozhodla naplno věnovat animoterapii, založila Hiporehabilitaci Jupiter a dala v práci výpověď. Momentálně se se svými zvířecími kole- gy snažíme nějak protlouci.

Tvé aktivity ale nesouvisejí jen s Jupiterem. Vedeš kroužky s dětmi, které učíš, jak se mají starat o veškerá zvířatka. Je tomu tak? Koňské kroužky a tábory patří pod Jupitera, jedná se vlastně o aktivity s využitím koní pro zdravé děti. Koně i ostatní zvířátka děti motivují, pomáhají jim zvýšit sebevědomí, zlepšit komunikaci... Snažím se hlavně o to , aby děti se zvířátky navázaly přá- telství. Často vidím, že v jezdectví berou děti koně spíše jako sportovní náčiní, než jako živého tvora. Proto děti neučím jezdit, ale věnujeme se převážně horsemanshipu (přirozené komunikaci s koňmi).

Jaké všechny čtvernožce, či dvounožce máš? Vím, že ses ujala zubožených slepic, které by zřejmě přišly do psích nebo kočičích konzerv... Pracuji převážně se svými třemi koňmi. Na kroužkách pomáhají i kozy Julie a Amálka, které používám i pro terapii postižených, když mají ze začátku z koní strach. Doma mám bezsrstého kocoura Pleška, s nímž spolupracuji v případě, že děti trpí alergií. Mám i pejska, ale ten je spíše lovecký, než canisterapeutický. Slepice jsou vykoupené z velkochovu, kde jednou ročně pravidelně vše živé likvidují.Vzhledem k tomu, že slepice se mohou dožít až deseti let, neviděla jsem důvod, proč nedat domov pár holkám z »koncentráku«. Zatím tedy moc nesnášejí, ale říkám, že mají po roce právo na dovolenou. I s nimi děti rády pracují a naše slepičky jsou rády za každé pohlazení.

Je možné se takto uživit, nebo má tvoje neziskovka nějakou podporu. A nebo by se ti nějaká podpora hodila třeba v podobně odporně bohatého milionáře, který by chtěl podpořit tuto bohulibou činnost? Naplno se Jupiterovi věnuji až letos od září. Zatím se jentaktak protloukáme, ale věřím, že časem klientela přibude. Odporně bohatých milionářů, kteří podporují bohulibou činnost, ovšem není nikdy dost...

Plánuješ ještě nějaké další aktivity přidat ? Plánuji rozšířit naše aktivity o hipoterapii, takže momentálně sháníme nadšeného fyzioterapeuta. Bohužel je v Čechách hipoterapie finančně velmi podhodnocena. Orientační cena dvacetiminutové lekce je asi 200 korun, ale její reálná hodnota je několikanásobně vyšší. Vím, že 200 Kč za 20 minut je dost velká suma. Lidé si ale neuvědomují, že na takovou lekci je potřeba jeden fyzioterapeut, jeden cvičitel koní pro hipoterapii a k tomu speciálně vycvičený kůň.

Takže sehnat fyzioterapeuta není vždy jednoduché. Jaké máš vlastně plány do budoucna, nebo nějaké sny týkající se veřejně prospěšných činností? Můj sen je vybudovat socioterapeutickou farmu, kde mimo animoterapií budou chráněná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Mnoho postižených lidí se zvířaty pracuje moc rádo a těchto pracovních příležitostí je na trhu práce velmi málo. Zároveň si myslím, že práce v přírodě a na čerstvém vzduchu je pro nás všechny zdravější.

 

 

10.12.2016   Helena PELIKÁNOVÁ    Vyšlo v NN 24/2016